Gatagéwa

Výběr z oddílového časopisu “Phoenix” kmene Meherin

Název časopisu byl zvolen podle prvních indiánských novin, které začaly v Americe vydávat Čerokíjové když jim náčelník Sequoyah daroval písmo. Tyto noviny měly název “Cherokee Phoenix“.

Zážitky z činnosti očima účastnic

Naši kouzelní pomocníci z čarodějnické výpravy

Pomocníkem čarodějů z modrého týmu byl Eragorn Husťák.
Narodil se ve sněžné jeskyni. Když mu byly 4 roky umřel mu táta. Ve 12 letech mu umřela máma a pak se o něj starala teta Hejkalová.
e třiceti letech se z něho stal silný muž a rozhodl se, že nám pomůže porazit černou Lilith. K jeho schopnostem patří oheň, střelba, mráz, laser, ovládá přírodu, vodu a létání.

Pomocnicí čarodějek žlutého týmu byla Adriana.
Narodila se 26. 2. 1989 matce Alexandře a otci Arthasovi. Má hnědé kudrnaté vlasy, modré oči, nosí stříbrné šaty, střevíce i rukavice a bílý plášť vyšívaný stříbrem. Má bílého koně Pegase s tmavě černým ohonem, hřívou a kopyty, růžovým čumákem se stříbrnou ohlávkou a stříbrným sedlem prošívaným zlatem. Ovládá neviditelnost a umí ovládat slunce, vodu a vítr.

Pohádka o Garfieldovi
(dle zadaných obrázků)

Jednou se Grafield probudil časně z rána, koukl se na lednici a zjistil, že je pondělí.Bude se holt snažit si ho zpříjemnit. Půjdu na balet, trénoval jsem ho už 3 roky. Jupí, vyhrál jsem 1.000,- kč ještě nevím, co si za ně koupím. A už vím, pořídím si frajerský oblek a radio. Když jsem šel domů každý na mě hleděl a říkal si co jsem za praštěného kocoura. Doma, když mu to Jan všechno sebral se rozhodl, že půjde na ryby. A u rybníka si říkal, že na pizzu uloví všechny ryby, a taky nalovil.

Jak viděly Říši skřítků Vydry

Do klubovny jsme přišli v pátek, byl to pro nás zkrátka svátek.
Vyráběli jsme lodičky a k večeři jsme měli červíčky.
Pátek nám uběhl rychle, večer jsme usnuli rychle.
Vyspali jsme se blaze, v Bořivojce v Praze.
Než na výlet jsme vyšli, snídani jsme zblajzli.
Autobusem jsme jeli a moc dobře se měli.
Potom jsme šli lesem, skřítkům pomoc nesem.
Pomohli jsme skřítkům mnoha, teď nás z toho bolí noha.
Honili jsme Ochechuli, mnozí z nás se přitom schruli.
Pak pouštěli jsme lodičky, chytali je vodníčci.
Skřítkům sbohem jsme dali a do klubovny pospíchali.
Těšíme se na domov a na další stejnou shov.

Jak viděli Říši skřítků Rysi

Přišli jsme a hráli sami, se skřítky jak s drahokamy.
Potom jsme se nadlábli a do světa skřítků se propadli.
Ráno ještě dortu sousta, úkolů nás čeká spousta.
Do lesa se vydáváme, další skřítky získáváme.
Na hřišti překážková dráha, nevyhrává, kdo zaváhá.
Při stopování pozor dej, na znamení se ukrávej.
Loďky plují v klidné vodě, hele, koukni, tam jsou laně.
Na skluzavce hurá, jedem, hledat listy možná svedem.
Klíče cestou zase sbírat, tady nelze tupě zírat.
Lenošníka krmit třeba, i když zrovna nejí chleba.
Pane, pane, pojďte ven, za chvíli si zahrajem.
Velká žízeň trhá vestu, dáme se na další cestu
Potom Vajksličkova lektvaru číše, zahřeje nás pěkně v břiše.
Trochu jídla k tomu dáme, na stopro si zazpíváme.
Když ne zpěv, pak báseň je tu, že se máme vždycky k světu!

TO JSME MY
Kdo chce skautem býti,
Nesmí doma hniti.
Kdo se stále nudí,
Buřty ať si udí,
A s námi na ohníčku,
Uvaří si polívčičku.
A kdo má ještě hlad
Ať jde s námi hrát.

Hrajeme si uvnitř venku,
Nevypijem ani sklenku.
Pijem jenom z čutory,
Nejsme žádný potvory.
V létě spíme v týpí,
sluníčko nám svítí
A takyčvachtá bláto,
Zavolej táto Řekni mu sorry,
nastrouhejbrambory
A já jdu na skauta.
Papa.

Co jsme si odnesli z dnešní výpravy:

• Mokré a špinavé kalhoty
• Sluníčkovou náladu
• Rozbité zrcátko
• Výbornou kondici
• Malého Páju

Co se nám líbilo:

• Sluníčko – počasí
• Spadané houpavé stromy přes cestu
• Házení kamínků do daleké vody
• Led po cestě
• Teplo, nálada
• Modré nebe
• Jízda motoráčkem do Prahy

Klanovka (družinová schůzka)

Zahájily jsme si a Lucka řekla, že půjdeme ven. Šly jsme s touhou najít strom Gingko. Šly jsme docela dlouho až jsme došly do parku. Celý jsme ho prohledali, ale Gingko jsme nenašly. Sháněly jsem 10 listů a s nimi jsme šly k Lucce. Majda přitom upadla a Lucka jí pomohla vstát. Od nás nebylo hezké, že jsme jí nepomohly. Hrály jsme “kameňáky” a nikdo nevyhrál. Pak jsme vázaly uzle, mě nešel dobráček. Cestou zpět do klubovny jsme hrály “horký brambor”.

Terezka

Do Ameriky

Byl to hezký výlet. Do Malé Ameriky se jen tak nedostaneme. V jeskyních bylo několik netopýrů a někteří z nich byli bílí. Hádě se mě drželo, protože nemělo baterku a nechtělo se vymáznout. Pak jsme viděly i netopýří hnízdo ve kterém byli dva netopýři. Zpátky jsme prolézaly Modlitebnou. Cestou ve vlaku jsme hrály na námořníky.

Sokolík

Jak vnímáme skauting?

Skaut je veselé mysli

Tento bod skautského zákona se možná zdá někomu nepodstatný, ale mě připadá docela důležitý, protože bručouny a namyšlence nemá rád (skoro) nikdo. I kdyby to byli géniové světa. Myslím, že by všichni měli tento bod plnit poctivě. Je to i pro jejich dobro, protože někdy nějaký ten úsměv na lidi zapůsobí a leckdy se i leccos odpustí. A ještě dobrá rada na konec: Kdo se směje, žije déle.

Veronika

Týden

Často se mě doma ptají, proč jezdím se skauty. “Ty jsi skautka?” Posměšky na ulici, ve škole. Doma mi tatínek říká Svojsíku. Chodím kolem nich a vím, že to nikdy nezažijí. Postavím se úsměškům a cítím, že jsem šlechtic. Sagamor či víc. To není vychloubání, to je jen tichá vědomost. Proplouvám životem a nad vodou mě drží barevný bod na konci týdne.

• Pondělí - smutek, ale těším se na úterý, kdy uvidím svůj klan i ostatní
• Úterý - jako na trní, jen už být v klubovně
• Středa - den vzpomínek
• Čtvrtek - už aby byla výprava
• Pátek - vytoužený den sladkého odjezdu z reality
• Sobota a neděle - chvíle svobody a radosti.

Přemýšleli jste někdy o cestě vlakem? Veze nás do pohádky a zase zpět. Otevřeš okýnko, máváš, zpíváš do větru, stojíš v uličce, uhýbáš lidem a na koleně píšeš úkoly od Žáby. A co teprve oheň! Vždy se mi líbily plamínky a uhlíky. Díváš se do ohně a doufáš, že nikdy nezhasne. Říká se, že nejlepší je to, co si sami uděláme. A o ohni to platí dvojnásob.

Čolek

Psáno na koleně

Mám další důvod proč skautuji. Kromě rozšíření mých obzorů, kamarádů do nepohody a přírodních krás je skauting i relaxace. Jsem ráda, když po těžkém týdnu vylezu na čerstvý vzduch, proběhnu se po louce a vyřádím se. Vidím před sebou živě jak jsem na 50. Sněmu lítala po louce s Mlokem, jak jsme válely sudy a hrály si na bludičky. Připadaly jsme si neuvěřitelně bezstarostné a svobodné. Pořád je něco nového a pořád je co dělat. Nikdy se v oddíle nenudím. Skautujte jak jen to půjde a považujte to za poctu. Dobrý oddíl jako ten náš, poskytne východisko z každého problému, kamarádi pomohou a kdykoliv zapomenete na každodenní starosti.

Čolek